SK Hlincovka na vodě.


"Nejen volejbalem živ je člověk",
           prohlásil trenér Honza Havelka, "A jede se na vodu". A jelo se. Splavení řeky Vltavy absolvovalo 40 dětí za doprovodu 12 dospělých
zajišťujících chod výpravy. Stanovený termín 21. - 24. 5. se nejevil z hlediska dlouhodobé předpovědi počasí jako dobře zvolený,
ale odvážnému štěstí přeje. Po prvním dni sluníčko zasvítilo. A přidávalo tak, že bylo nutné se mazat ochrannými prostředky, chladit,
koupat, a užívat si ho. Vzhledem k dešťům v předešlých dnech teklo, a dost. Voda měla sílu, fakt. Na Herbertově raft vedoucího výpravy přerazil
naváděcí sloupek na šupnu a válec jezu "U skleníku" v Českém Krumlově vyhodil z přídě 2 metry do výše a poté do vody jednu z nejmladších
účastnic splutí Karolínku Krchovou. Jak moc teklo, mohou hovořit i instruktoři Lukáš Vrtiška a Míra Fanta, kterým byl každý jez mokře osudným. A ne jen jez.

            Na vodě se uděje mnoho věcí. Například trenér Jirka Rohlíček se stal fekálním pracovníkem, když tahal z kadibudky kalhoty
"K.F.", již přikryté dalším návštěvníkem. "K.F." usoudila, že zde je nejlepší místo na převlékání chránící proti okoukání. Hudební výchovu v kempu "Na Pískárně" vyučoval tatínek Petr Foglar. Více jak padesáti členný sbor výpravy ho oznámkoval za jedna s hvězdičkou. Vůbec kapitola maminky a tatínkové je povzbuzující. Jen málokoho z nás, by napadlo, že Jitka Mlčochová, ač prý něco dělá ve školní kuchyni, a Alena Hlavatá a také Milča Michalová umí tak dobře vařit. Do dnes se mi nechce vstávat ráno z postele, protože vím - od nich snídani nedostanu. Naučili jsme se mnohému od vodáckého instruktora Michala Saika. Dnes již víme, že nás může na vodě překvapit koruna ale i koza. Bez toho se prostě, zkušený vodák, neobejde.


Pro Rudolfovské listy 29.5. 2009 napsal Jan Havelka