1Z – Urychlovač a tři tváře


  • 21.03.2020
  • Kategorie: ZENY - A
  • Tag: František Votruba

Volejbalový svaz kvůli pandemii vyhlásil předčasně konec všech svých soutěží. Učinil tak v době, kdy jsme se při shodném počtu bodů i vítězství nacházeli díky lepšímu podílu setů na desátém místě tabulky s náskokem čtyř bodů na poslední Řepy. Znamená to jediné, ženy si zachovaly prvoligovou příslušnost i pro další ročník. Jediné dva otazníky, postupy a sestupy mezi soutěžemi, které nyní řeší STK se nás, v případě sestupu díkybohu, netýkají.

Sezóna to pro nás byla nadmíru dramatická, s tím, že sami sobě jsme si v ní byli tím nejtěžším soupeřem. Soutěž měla premiérově tři fáze, během nichž Hlincovka postupně ukázala tři rozdílné tváře – pozor, nekryjí se s fázemi soutěže:

  • oslabenou – od začátku soutěže do začátku listopadu
  • bezmocnou – od půlky listopadu do půlky ledna
  • bojující – od konce ledna do rozhodnutí o ukončení soutěže

 

První tvář představoval dojezd úspěšné loňské sezóny. Bez Evy a dlouho též bez Danky, s podporou juniorek. Tato tvář nebudila důvěru, ale byla ještě schopná velkých výsledů, domácí výhra se Střešovicemi toho byla důkazem. A právě v závěru tohoto zápasu jsme zraněním Verči přišli dlouhodobě o další hráčku, což dokonalo naši transformaci v tvář následující.

Nastalo chmurné období. Do této chvíle jsme uhráli v základní 1Z-A z 12 zápasů 14 bodů. Ve své bezmocné podobě ke konci 1Z-A a v začátku 1Z-II pak ve 13 zápasech pouhých 10 bodů. V těchto bodech se navíc skrývá jedno letošní malé plzeňské čtyřbodové Luďkovo intermezzo. V podstatě juniorský tým horečně pádloval na rozbouřeném moři v popraskané kocábce bez kapitána. Po debaklech na Madetě a doma s Hronovem, proložených bodem z HavlBrodu mi bylo holek upřímně líto. Bylo zřejmé, že pomoc Radima, který dodával mladé veslaře jak na běžícím páse, a za kterou mu patří veliký dík, neměla kýžený efekt. Na posledním místě jsme ztráceli zoufalých sedm bodů.

V prvním odstavci děkuji Bohu, ale slušelo by se poděkovat spíše Milanovi, který ve třetí tváři ulevil holkám v hlavách v kritických fázích zápasů, a navíc dokázal přes stále problémový příjem využít naše útočné zbraně. Nikdo jiný v 1Z-II takové neměl. A to také rozhodlo. V deseti zápasech jsme získali 20 bodů, 7x vyhráli a 3x odešli poraženi.

Bylo to letos náročné, jak pro matadorky, tak pro mladé hráčky, pro které to je příslib do budoucna. Kategorie žen má totiž tu výhodu, že není, na rozdíl od soutěže juniorské, věkově omezena. Všem díky za parádní zážitky a doufám, že brzy na viděnou.