1Z - Nuselské proměny


  • 21.01.2019
  • Kategorie: ZENY - A
  • Tag: František Votruba

Celý leden jsem měl Nusle v hlavě a zoufale přemýšlel, jak ty věže snížit. Kromě amputace, kterou jsem nakonec zavrhnul mě nic jiného nenapadlo a tak jsem úvahy zakončil předsevzetím, že když jsem jich já měl plnou hlavu měsíc, ony budou mít plnou hlavu Hlincovky v pátek a v sobotu. Naštěstí stačilo tuto náročnou taktiku aplikovat pouze v pátek, ale pojďme pěkně od začátku.

K historickému zápasu nás vyjelo nebývale mnoho. Napočítal jsem jedenáct našich hráček (pravda, z poloviny juniorky a mladší), domácích nastoupilo dvanáct (z poloviny věže). V „hledišti“ zaujalo pozice osm příznivců Hlincovky plus kotelník.

Obraz první - rozcvička

Určitě stojí za zmínku, sehrála důležitou roli. Zahájili jsme ji dětskou hrou na honěnou, pěkně se vším všudy, včetně hysterického pištění oběti, když se blížilo „nebezpečí“. Ve tvářích protihráček se zračila podivná směsice úžasu, mírného pohrdání i notné dávky soucitu. Přijela mateřská školka.

Obraz druhý - vraždění neviňátek

Nadějně to vypadalo jen v samém začátku zápasu, po parádním bloku přidaly holky druhý bod, třetí rozehra ale skončila těsně vyhozenou smečí a místo 0:3 to bylo 1:2. Nusle pak na dlouhou dobu opanovaly domácí palubovku. Vypracovaly si rychle bodový polštář a v pohodě si dokráčely pro první set. Druhý dopadl navlas stejně. Nevypadalo to dobře.

Obraz třetí - nezmaři

Ve třetím setu už na hřišti zůstala Eva a přinesla oživení. Nuselské čekaly na svůj bodový odskok, ale ten nepřicházel. Znáte to, vedete jasně na body, soupeř je bit jak žito, na jedno oko nevidí vůbec, na druhé jen škvírkou, počítán byl už 2x, vrávorá, ale pořád stojí, chcete to KO a pořád nic. Odskok nakonec přišel z opačné strany. Míša si vzpomněla na svou podávací šňůru s Plzní a najednou to Jihočechy začalo více bavit, nejen na hřišti. Třetí set je náš. Proměna je dokonána a karta se obrací, teď budeme lovit my. Tak ať nám ta vlna vydrží co nejdéle, říkám si v duchu.

 

Obraz čtvrtý - kotelník

Byl nekompromisní. Přišel si zafandit a neměl s nikým slitování. Konkurenční domácí bubínek eliminoval ve čtvrtém setu jednoduše tak, že přidal už tak hlasité volume. Držel jsem se pevně zábradlí a nohy mi plály ve vodorovné poloze vzduchem. Hlukové limity v Praze 4 byly mnohonásobně překročeny. Věže se pod náporem decibelů a záplavou dobrých míčů začaly hroutit. Věděl jsem, že do konce setu nesmí nikdo z nás polevit ani omdlít. Povedlo se, nadšeně hrající holky to dokázaly a urvaly i potřebný druhý set. Škoda, že jsme v pátém setu nedokonali obrat a těsně zápas ztratili, nicméně tato prohra nás nijak zvlášť mrzet nemusí.

Obraz pátý - další proměna

V sobotu už o nic nešlo, tak přišel čas experimentů. Zahrála si téměř všechna děvčata. Verča hrála libero, Eva blok (víme, že tohle experiment není), Anetka smeč. Místy to byla pěkná bramboračka, Nusle zareagovaly na vývoj zápasu a též zamíchaly osudím. Zaznamenal jsem notnou dávku talentu, univerzálnosti a herního přehledu u domácí hráčky (č. 10). Největší „eso“ v rukávu měl ovšem Petr, který střídal už tak malého smečáčka za ještě menšího. Anetka s Kikinou nechť mi prominou, ale vzhledem k soupeřkám - „výškový rozdíl tam byl“. Nejsem si jistý, ale Anetka uhrála minimálně pět míčů, což byl zaznamenáníhodný počin.

Podtrženo sečteno, jeden bod jsme si domů odvezli, zajistil nám s předstihem historicky nejlepší umístnění klubu v prvoligové tabulce a zprostil nás tak záchranářských prací.

Sezóna pokračuje dál, už 1. února k nám zavítá suverén soutěže z Dobřichovic. Zkusíme zamíchat karty?

http://www.cvf.cz/souteze/soutez/?soutez=1-z&skupina=1-z-i